Šla jsem na procházku a potkala jsem toulavou kočku
. Hned za ní běžel pes. Nechtěla sem se připlést do rvačky a tak jsem se rozhodla jít domů (pes byl moc velký a silný). Najednou se objevil cizí chlápek (BEZDOMOVEC
). Ale na rozdíl od ostatních bezdomovců byl hezký a silný. Ale i tak... nevíte co ten bezdomovec udělá, že ano? Raději sem hned utíkala domů. A najednou: BUCH! spadla jsem na zem a vykřikla jsem: ,,AU!". Jedna paní mi pomohla na nohy. Poděkovala sem jí a všimla jsem si, že nese tři tašky. Já jí na oplátku pomohla odnést těžký nákup domů. Večer jsem šla spát. Bála jsem se bezdomovce, ale řekla jsem si že nemá cenu mít strach z nějakého ňoumy. Ráno jsem se probudila do krásného slunečného dne. Řekla jsem si, že by byla škoda aby sem se nešla projít když je tak hezky. No jo, ale v tom: zase ten BEZDOMOVEC! Lekla jsem se ho, ale on se mě jen zeptal: ,,Dáš mi kousek chleba? Nemám co jíst ani pít... moc tě prosím
" Tak sem si řekla, že mu to dám aby už dal pokoj. ,,Na, tady máš chleba a citronovou minerálku." ,,Děkuji moc" odpověděl mi bezdomovec a odešel. Druhý den se to však opakovalo: ,,Ahojky!
Nemám co jíst ani pít, dala by jsi mi PROSÍM nějakou sušenku a šťávu?" řekla jsem si, že už snad dá pokoj. Vzala jsem ho do Kauflandu a on si vybral delissu a malinovou šťávu. ,,No tak si to vezmi" řekla jsem mu. On poděkoval a šel "domů" (do staré plesnivé chatky, fuj!). Opakovalo se to každý den, až se z nás stali přátelé. Naučila jsem ho číst
, ale stejně dělal blbého... ale nevadilo mi to. Byl pěkné prase
vždy se při obědě pocintal, tak sem mu dala bryndáček. Odstěhoval se ke mě. Přemýšlela jsem, co mu dát k vánocům
. Nakonec sem mu koupila klauní čepičku
a míček
. On mi na oplátku dal králíka
(nevim kde na to vzal peníze
) V půl druhé ráno už jsme se doradovali z dárků a šli jsme spát
.
Příjem